(Silvestrovský) komentář — Koncem srpna, když padlo definitivní rozhodnutí o nepořízení další série railjetů a na Hradě, ve Strakovce i na Nábřeží se začínalo hovořit o obnovení projektu kanálu spojujícího Dunaj, Odru a Labe, jsem si tipnul, že se stihne zadat ještě studie proveditelnosti – a „Ahóóój ministr“ mne nezklamal. Studie bude. Podařilo se nám získat další informace k připravovanému projektu. Nejsou sice tajné, protože někteří úředníci by s nimi jinak nemohli pracovat, neb jim chybí příslušné prověrky, ale všichni dotčení úředníci se k nim staví systémem „jako by neexistovaly“. Oficiálně nechce nikdo nic potvrdit, ale ani vyvrátit. Přesto informace se nám podařilo získat a ověřit z několika na sobě nezávislých zdrojů.

Podle prvních informací ze zpracování studie vyplývá, že bude problém s bilancí vod. Již dnes se lodě v letních měsících potýkají s nedostatkem vody na dolním toku Labe na českém území – a to je v místech, kde tok Labe je již posílen jeho levostranným přítokem – Vltavou. Získat dostatek vody v místech, kde by měl kanál překonávat rozvodí mezi povodími Labe a Moravy se zatím jeví jako téměř neřešitelný problém, protože vybudování sítě přehrad v místech kde je to možné, které by vodní trasu posilovaly, je pořád kapacitně bilančně nedostatečné. Rovněž úvahy o cirkulaci vody – obdobně třeba jako u přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně – se zdají být slepou cestou. Nebylo by problémem postavit potrubí, která by vodu z obou povodí z vybraných úseků zase vracela do horních partií, ale prozatím projektantům nevychází ekonomika takovéhoto provozu – a to ani v případě, že by čerpadla byla napájena solární energií a nebo energií z větrných parků.

Navíc se ukazuje, že na mnoha místech by došlo k problémům s výkupy pozemků, obdobně, jako se děje u dálnic v poslední době. Dálnice se dá stavět kousek po kousku, kousky na sebe nemusí navazovat a je možno je spojit až časem. Pro auta se vždy najde objízdná trasa po silnicích nižších kategorií. To ale nejde u vody – loď o určitém ponoru a šířce nejde poslat do potoka.

Světlo světa spatřilo ale typické české řešení. Postaví se kanál, ale ten nebude úplný! Ano, řešení, o kterém se uvažuje, počítá s tím, že by se vybudovaly jen některé relativně krátké samostatné úseky. Kroutil jsem nad tím hlavou, když mi byl tento plán poodhalen.

Plán počítá s tím, že by se na řekách u velkých měst – krajská města, okresní města s více než 50 tisíci obyvateli a města s výraznou dopravní spádovostí (Česká Třebová, Hranice na Moravě…) – vybudovaly „bazény“ o šířce několika desítek metrů a délce několika stovek metrů. Bazény by nemusely mít délku překračující 2 km. Byly by trvale zavodněny, bilance vod by byla vyrovnaná (přítok bude roven odtoku).

Přemýšlíte, jak by mezi těmito dopravně nepropojenými bazény pluly lodě? Odpověď je prostá – nijak. Na Nábřeží totiž vymysleli, že dopravu v kanále lze provozovat bez lodí! Nikoliv ale po vodě, nýbrž vzduchem. Když jsem ve svém minulém komentáři psal: „Že bude cestování pomalejší, než vlakem? Sami přece nevěříte, že by si vláda odborníků neporadila s takovou drobností,“ netušil jsem, že řešení může být tak prosté. Počítá se s tím, že budou nasazeny hydroplány. Za nápadem stála vzpomínka na proslululou Catalinu.

Údajně již experti z Nábřeží zahájili jednání s odborníky z Japonska, Kanady a Ruska, zda by mohli svá letadla, která se zpravidla používají k hašení požárů, upravit jako osobní verzi. Pokud se podíváte do technických údajů třeba japonského stroje US-2, zjistíte zajímavé věci: pro délku vzletu na zemi s maximální vzletovou hmotností potřebuje letadlo 490 m, kdežto na vodě postačuje jen 280 m. A srovnání při přistání je ještě markantnější: na zemi potřebuje letadlo přistávací dráhu 1500 m dlouhou, kdežto na vodě postačí pouhých 330 m.

Jistě, i u těchto návrhů se vyskytnou problémy. Třeba nad centrem Prahy je vyloučen letecký provoz a o každý přelet je nutno žádat. Ale jsme v Česku, kde udělení výjimky z „přísných a neměnných“ pravidel je přece běžné. Prostor mezi dvěma mosty se jistě+ někde najde.

Zlí jazykové ale tvrdí, že to má být další tunel do našeho státního, ale i evropského rozpočtu. Že vybudování několika „bazénů“ bude vlastně stát téměř tolik, jako by se budoval celý kanál. Je však nutno nahlédnout do rámcové kalkulace. Kromě nákladů na výstavbu „bazénů“ se počítá v rámci projektu i s nákupem letecké techniky a jejich nástřikem (polepem) do korporátních barev. Je nutno si uvědomit, že kapacita menších letadel je kolem dvaceti osob, u těch větších pak kolem 50 – což je přibližně srovnatelné s jedním vagonem. Na druhou stranu – při cestovní rychlosti 480 km/h zvládne hydroplán cestu za kratší dobu, než expresy, takže obrátkovost během dne bude vyšší, než už vagonů. V kalkulacích se rovněž počítá po celou dobu udržitelnosti projektu (podle evropských pravidel minimálně pět let) s dotováním provozu tak, aby jízdně mezi kterýmikoliv dvěma stanicemi na linkách ČD bylo vždy o 20 až 50 Kč levnější, než u soukromých přepravců – ať už železničních, tak autobusových. Připadá vám to jako nedovolená podpora? V materiálech je to popsáno právnickou mluvou, takže věci neznalý úředník to může lehce přehlédnout. Navíc, pokud projekt projde schválením Evropské komise, tak potom jakékoliv stesky či stížnosti soukromých dopravců budou zcela zbytečné. Velmi zajímavé čtení je v kapitole Ostatní náklady, byť je tato kapitola psána výrazně menším písmem, než ostatní. Mezi jinými tam najdete třeba položku „krabice na víno“ (133 ks).

Jediní, kdo asi nebudou novými linkami nadšeni, budou držitelé režijek. Kontingent míst bude výrazně omezen – do 49 míst v letadle bude k dispozici jen jedno místo, v hydroplánech s kapacitou do 99 míst budou k dispozici pouze dvě sedadla (a to výhradně ta sedadla, která nebudou mít rozšířený prostor pro nohy).

Z dobře informovaných zdrojů víme, že bezprostředně před Vánocemi požádaly České dráhy u Úřadu pro průmyslové vlastnictví o registraci několika ochranných známek. K CityElefantům, CityPantherům či RegioSharkům časem přibudou CityCondor (kondor má symbolizovat ladnost a krásu), CityKingfisher (lednáček byl zvolen kvůli jeho barvě) a RegioSparrow (vrabci budou nasazováni na kratších linkách). Myslelo se samozřejmě i na označení v jízdních (leteckých či lodních?) řádech. „Švýcarskou kvalitu“ doplní v budoucnu „Ahoj Air“ a spoje budou v jízdních řádech označeny nepřehlédnutelnou značkou AA.

Podle materiálů, které jsou zpracovávány jako podklad pro žádost o dotace z prostředků Evropské unie, vyplývá, že testovací provoz by mohl být zahájen do tří let po odsouhlasení projektu Evropskou komisí. A kupodivu v testovacím provozu se nepočítá s lety z Prahy! Poprvé budou moci pasažéři vyzkoušet novou linku mezi Ostravou a Brnem. Důvodem je existence vodních ploch v bezprostřední blízkosti obou měst. V Brně bude využita Brněnská přehrada – jednak je na ní již zřízeno přístaviště lodí Dopravního podniku města Brna, takže úpravy pro hydroplány budou jen relativně malé, a navíc je přehrada spojena tramvajovou linkou s centrem. Tím se splní sen některým brněnským politikům (a developerům) a začne tím pomalý a nenápadný „přesun“ hlavního nádraží.

V Ostravě bude pro přistávání letadel využita štěrkovna u Hlučína. Do doby zřízení vlakotramvaje (součást projektu), která propojí letiště s Hlučínem, centrem Ostravy a s Orlovou, bude na trati 321 mezi stanicemi Děhylov a Jilešovice vybudována zastávka Ostrava-letiště Salomona M. Rotschilada, takže cestující se velmi rychle dostanou jak do centra Ostravy (Svinov, hlavní nádraží, Stodolní, Střed, Kunčice…), tak i do Havířova, Českého Těšína či Opavy. Pokud přemýšlíte, po kom má být letiště pojmenováno, je nutno se podívat do historie. Ostrava byla dříve hornickým městem, nyní je to již minulost, těžba se utlumuje a v době zahájení provozu Ahoj Air bude definitivně minulostí. Salomon Mayer Rothschild byl od roku 1843 majitelem dolu Terezka a zasloužil se o rozvoj těžby na Ostravsku. Od 17. července 1946 se pak důl jmenoval Petr Bezruč.

Pan prezident před časem slíbil, že při své únorové cestě do Bruselu bude za kanál Dunaj – Odra – Labe lobbovat. Ve svém vánočním projevu potvrdil, že své sliby plní. Máme se na co těšit.

Zdroje: Walachian Wild Duck Agency, Wikimedia Commons